Princip je jednoduchý:
při spalování zemního plynu (metanu CH4) nebo propanu (C3H8) vzniká určité množství vody. Hořením dochází k jejímu ohřevu. Ta pak v podobě vodní páry spolu s oxidem uhličitým tvoří spaliny hoření a odchází. Tepelné spaliny s sebou nesou část skryté tepelné energie, tzv.latentní teplo. Pokud tyto spaliny ochladíme pod teplotu jejich rosného bodu, dojde ke změně skupenství - kondenzaci obsažené vodní páry a k následnému uvolnění tohoto tepla. V kondenzačním kotli se takto uvolněná energie pomocí výměníku využívá k předehřevu vratné vody. Stručná teorie kondenzace u kondenzačních plynových kotlů - TZB-info nebo kondenzační kotel Viessmann
Zde dochází k omylu a dezipretacím. Kondenzační kotel plně vykrývá teploty dle potřeby a není pravda, že v přízemních bytech bude "zima a nevytopí je". Není pravda, že kotle umí topit jen na 55°C.
Pro maximální využití principu kotle je potřeba aby vratná voda měla cca 55°C a méně, což je rosný bod a tím pádem dochází ke kondenzaci. Vyšší teplota snižuje účinnost kondenzace.
Tudíž musí se topit na vyšší teploty!! Regulece je nastavena dle ekvitermní křivky (Ekvitermní regulace – princip a využití v systémech regulace vytápění - TZB-info)
Teploty v bytě:
- Obývací pokoj: 20–21 °C
- Ložnice: 16–18 °C
- Kuchyně: 18 °C
- Chodba, schodiště: 10–15 °C
- Koupelna: 24 °C
Teploty stanovené vyhláškou č.194/2007 Sb.
Zdroje:
TZB-info - Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.